Alexander Graham Bell se narodil ve skotském Edinburghu. Bell známý především jako vynálezce telefonu. V Londýně studoval Bell medicínu. Už tehdy se věnoval pokusům v akustice - možná i proto, že jeho otec Alexander Melville Bell byl učitelem dětí s vadami sluhu. Jeho matka Eliza Bell (Elisa Grace Symonds) byla skoro úplně hluchá. V roce 1871 se rodina vystěhovala přes Kanadu do Bostonu v USA. Roku 1873 se Bell stal profesorem na univerzitě v Bostonu. Alexander Graham Bell je známý především jako významný vynálezce především pro svůj vynález telefonu. Alexander Graham Bell zemřel 2. srpna 1922 v Novém Skotsku v Kanadě (Baddek).

Telefon

Alexander Graham Bell vlastně nezamýšlel vynalézt telefon. Původně chtěl vyvinout násobný telegraf, přístroj, který by umožnil najednou přenést více zpráv - Bell přístroj pojmenoval harmonický telegraf.

Na dovolené v roce 1874 v Ontariu Bell sestrojil ušní fonoautograf. Použil stéblo sena a ucho mrtvého muže. Když Bell mluvil do ucha, stéblo přenášelo zvukové vlny. Bell začal uvažovat o přenosu zvukových vln elektřinou.

V červnu 1875 (2. 6.) zjistil přenos zvuku mezi 2 píšťalami v různých místnostech. Bell zjistil, že se zvuk podobný hlasu přenáší i po přerušení proudu, který byl následně generován slabým magnetickým polem. Princip telefonu byl na světě a Bell mohl v září 1875 začít psát podklady pro podání patentové přihlášky.

15. 2. 1876 ve svých 29 letech si Bell podal patent na vynález telefonu (ve stejný den o pár hodin později tak učinil i Elisha Gray). Patent obdržel Bell 7. 3. 1876. V té době ještě přístroj přenášet hlas neumožňoval. První přenos hlasu Bell uskutečnil 10. 3. 1876, kdy jeho spolupracovník Watson uslyšel z přístroje památná slova: "Pane Watsone, přijďte sem. Potřebuji vás."

Francouzský fyzik Charles Auguste de Coulomb se narodil 14. června 1736 v Angouleme na jihu Francie. Coulomb si zvolil vojenské povolání a stal se specialistou na vojenské stavby. Devět let strávil na ostrově Martinique, kde vedl opevňovací práce. Vrátil se v roce 1776 s cílem věnovat se vědecké práci. Charles Auguste de Coulomb se zúčastnil soutěže pařížské Akademie na zdokonalení navigačních zařízení. Coulomb soutěž vyhrál a později se dokonce stal členem Akademie. Následovalo 13 let plodné vědecké práce. V roce 1785 našel Coulomb  zákon pro silové působení nábojů - tzv. Coulombův zákon. Podobný zákon odvodil i pro silové působení magnetických pólů. Charles Auguste de Coulomb zemřel 23. srpna roku 1806 v Paříži.

Síla, kterou na sebe vzájemně působí dva statické bodové náboje, je přímo úměrná součinu obou nábojů a nepřímo úměrná druhé mocnině jejich vzdálenosti:

F = k . (Q . q) / r 2

k - konstanta (součinitel) úměrnosti; závidí mj. na prostředí a na velikosti jednotek pro náboj, délku a sílu.

Bodový náboj Q působí v klidové soustavě ve vakuu na bodový náboj q elektrostatickou silou F . Pro soustavu jednotek SI nahrazením součinitele úměrnosti k platí pro náboje ve vakuu vztah:

F = Q.q/(4¶.ß₀ .r 2 )

ß₀ - dielektrická permitivita vakua ; ß₀ = 8,854.10-12 A 2 kg -1 m -3 s 4

Thomas Alva Edison se narodil 11. února 1847 ve městě Milan ve státě Ohio jako nejmladší 7. dítě Samuela Edisona a Nancy Elliot Edisonové. Edison byl americký vynálezce, podnikatel a průkopník využití elektrické energie. V 7 letech se rodina přestěhovala do Port Huronu v Michiganu. Do školy chodil Edison pouhého čtvrt roku - ředitel školy jej považoval za duševně zaostalého (Edison měl silnou vadu sluchu a nestačil sledovat výuku). Vzdělával se proto doma. Záhy se u Edisona projevil podnikatelský duch. V 11 letech přiměl několik dětí, aby pro něj pěstovali zeleninu. Tu pak prodával. Ve dvanácti letech pracoval jako roznašeč novin. Dále pracoval jako novinář (od 14 let vydával týdeník Grand Trunk Herald) a telegrafní úředník. Věnoval se také fyzice a mechanice. Za svůj život Edison získal více než 1000 patentů. Edison byl známý svou pracovitostí, často pracoval i 20 hodin denně. Sám říkal, že "genialita je 1 % inspirace a 99 % potu". Thomas Alva Edison zemřel 18.10.1931 ve West Orange ve státě New Jersey. Na jeho počest byly 21. 10. 1931 zhasnuty v USA všechny žárovky.

Od roku 1862 do roku 1868 pracoval Edison jako telegrafista na americkém středozápadě. V roce 1869 patentoval mj. duplexní telegraf. Za prodej práv na patent na vylepšení telegrafu získal Thomas Alva Editor 40 000 dolarů, přestěhoval se do New Yorku a mohl si otevřít svou první dílnu v Newarku (stát New Jersey). V té době se poprvé oženil - vzal si Mary Stilwellovou, se kterou měl 3 děti.

Thomas Alva Edison učinil většinu svých vynálezů ve svých výzkumných dílnách v Menlo Parku (stát New Jersey) - říkalo se mu také Čaroděj z Menlo Parku . To že Thomas Alva Edison zaměstnal na jednom místě mnoho techniků, byl významný počin, do té doby neznámý. Edison také založil mnoho firem. Asi nejvýznamnější byla společnost General Electric Company .

Na podzim roku 1877 vynalezl fonograf. Edisonova manželka Mary pak mohla říci do dřevěného trychtýře dětskou básničku "Mařenka měla ovečku a její vlna je měkká a bílá…". Tak vznikl první fonografický záznam lidského hlasu. Téměř hluchý Edison vymyslel přístroj, který přinesl zvuk milionům uší na celém světě.

Fonograf, 1879

Edison vylepšil Bellův telefon o uhlíkový mikrofon, čímž výrazně zlepšil kvalitu přenášeného zvuku (1878).

V roce 1879 začaly první zkoušky snad největšího Edisonova vynálezu. První žárovka na malou chvíli zablikala právě na jaře 1879. V říjnu použil zuhelnatělou nit z bavlny. Téměř dva dny se technici snažili v pec získat zuhelnatělé vlákno a to zatavit do skleněné baňky. Celá cívka, jediné vlákno a sklářovi se malý kousek uhlíku zlomil v rukou. Až 21. října 1879 se naplno rozzářila první žárovka. První žárovky ale svítily jen několik hodin. Edison proto započal se sérií testů s cílem přiblížit svůj vynález praktickému využití. Edison ovšem vytvořil nejen žárovku, ale celý systém nutný pro její "rozsvícení". Bylo třeba postavit elektrárnu, elektřinu rozvést (1882). I toto vytvořil Edison.

V roce 1883 objevil tzv. Edisonův jev , kdy se ve vakuu šíří elektrický proud mezi dvěma dráty, které se vzájemně nedotýkají. Tento objev později vedl k vytvoření elektronky. Některé prameny připisují objev Williamu J. Hammerovi, který u Edisona pracoval.

Thomas Alva Edison - podpis

V roce 1886 se Edison podruhé oženil (2 roky po smrti své první ženy). Vzal si Minu Millerovou, se kterou měl také 3 děti. V té době začíná budovat nové výzkumné laboratoře ve West Orange (stát New Jersey).

Následovalo další množství vynálezů: elektrická lokomotiva, filmová kamera, promítací přístroj, cyklostyl , akumulátor, umělý kaučuk atd. Ukázalo se totiž, že Edison je nejen vynikající vynálezce, ale snad ještě lepší podnikatel.

Anglický fyzik, chemik a velký experimentátor Michael Faraday se narodil 22. září 1791 nedaleko Londýna (v Newington Butts) v chudé rodině kováře (James Faraday). O prvních letech jeho života je známo velmi málo. V roce 1805 ve věku 14 let nastoupil do učení ke knihaři (George Riebau, Blandford Street). Za 7 let učení našel zalíbení ve vědě, zvláště v chemii. Od roku 1810 Faraday prováděl své první pokusy v oboru elektřiny. Ve stejném roce se stal členem Městské filosofické společnosti - City Philosophical Society . Tato společnost pořádala vědecké přednášky a podporovala sebevzdělávání svých členů.  1. 3. 1813 se stal chemickým laborantem tehdy slavného chemika Humphry Davyho (1778 - 1829) v Královském ústavu v Londýně (jeden ze zákazníků jeho mistra dal v roce 1812 Faradayovi 4 vstupenky na Davyho přednášky v Královském institutu). Od října 1813 do dubna 1815 doprovázel Davyho na jeho vědecké cestě po evropském kontinentu. Mezi lety 1818 a 1822 pracoval s výrobcem chirurgických nástrojů Jamesem Stoddartem na vylepšení kvality ocele. Michael Faraday zemřel 24. srpna 1867 v Hampton Court. Na jeho počest byla pojmenovaná jednotka kapacity - 1 farad .

První Faradayův generátor

21. 3. 1821 byl Faraday povýšen do funkce správce Královského institutu. 2. června 1821 se oženil se Sárou Bernardovou.

V roce 1820 Hans Christian Oerted objevil elektromagnetizmus. Bylo zřejmé, že se jedná o významný objev. Oerstedova práce se dostala také k Faradayovi. Vyvrcholením Faradayových pokusů (1821) byl jeho objev elektromagnetické rotace, která je principem elektromotoru.

Ve 33 letech se stal Michael Faraday členem Londýnské královské společnosti (a to bez systematického a oficiálního vzdělání).

V roce 1825 objevil Faraday benzen .

Roku 1831 (29. 8.) Michael Faraday objevil elektromagnetickou indukci. Zjistil, že magnetické působení proudů je provázeno zpětným působením na proudy. Ovinul železný prsten dvěma drátěnými cívkami. Pustil-li první cívkou proud, nastal při jeho zapnutí proudový náraz v druhé cívce. Když proud přerušil, vznikl proudový náraz opačný.

Faradayův elektromagnetický prstenec

1830 - 1851 byl Faraday profesorem chemie na Královské vojenské akademii ve Woolwichi.

1834 - měřením produktů rozkladu při elektrolýze objevil zákony elektrolýzy.

Faradayovy zákony vztahující se k elektrolýze:

V letech 1836 až 1865 působil Faraday jako vědecký poradce na Trinity House . Tato organizace je odpovědná za bezpečnou plavbu okolo pobřeží Británie. Ve 40. letech 19. století Faraday vylepšil způsob osvětlení majáků - vyvinul účinnější metodu spalování paliva pro osvětlení. Na začátku let 60. pak experimentoval s elektrickým osvětlením majáků.

V roce 1843 Faraday dokázal větu o zachování elektřiny.

V roce 1845 objevil magnetické stáčení polarizační roviny (magneto-optický efekt - tzv. Faradayův efekt ). Faraday zjistit, že látky jsou ovlivňovány magnetickými silami. Další experimenty vedly k objevu diamagnetizmu . Tyto výzkumy vedly k vytvoření teorie elektromagnetického pole. Faradayova práce byla dále rozvinuta W. Thomsonem a J. C. Maxwellem .

Michael Faraday objevil polarizaci dielektrika. Zjistil, že pokud se prostor mezi elektrodami kondenzátoru vyplní místo vzduchu jiným dielektrikem, kapacita kondenzátoru se zvýší. Jako kvantitativní parametr pro vyjádření této vlastnosti Faraday definoval jednotku relativní permitivita ßr .

Relativní permitivita
Poměr kapacity C kondenzátoru vyplněného dielektrikem a kapacity C₀ stejného vakuového kondenzátoru.

V roce 1855 Faraday kvůli zdravotnímu stavu ukončil svou výzkumnou práci. V přednáškách ale pokračoval až do roku 1861.

Faraday popsal své experimenty v oblasti elektřiny a elektromagnetizmu v třísvazkovém díle Experimental Researches in Electricity (1839, 1844, 1855). Výzkumy v oblasti chemie zaznamenal v díle Experimental Researches in Chemistry and Physics (1858). V roce 1860 publikoval sérii šesti dětských přednášek The Chemical History of a Candle , které se staly klasikou vědecké literatury.

Benjamin Franklin se narodil 17. ledna 1706 v Bostonu (Massachusets, USA). Franklin byl jedním ze zakladatelů USA. Byl signatářem Deklarace nezávislosti (1776) a Ústavy Spojených států. Školní docházku ukončil Franklin brzy, ale vzdělával se celý život. Rodinu opustil v roce 1723. Franklin byl samoukem (algebra, geometrie, navigace, logika, historie). Vedle angličtiny ovládal ještě pět dalších jazyků.

Benajmin Franklin byl velmi pracovitý. Ve Filadelfii v roce 1728 vybudoval úspěšnou tiskárnu (prodal ji v roce 1748) a vydavatelství (Pensylvania Gazette od roku 1729). Benjamin Franklin zemřel 17. dubna 1790.

Prováděl vědecké výzkumy elektřiny (publikoval od roku 1747). V roce 1751 publikoval Benjamin Franklin v Londýně knihu Experiments and Observations on Electricity .

Okolo roku 1748 Franklin zjistil, že třením vzniká zároveň kladná i záporná elektřina. V té době vznikla jeho teorie elektrického fluida. Franklin vyslovil názor, že každé neelektrické těleso obsahuje určité množství elektrického fluida. Při tření se část elektrického fluida přenáší z jednoho tělesa na druhé.

Benjamin Franklin má na svém kontě několik důležitých vědeckých objevů. Byl úspěšným diplomatem a státníkem. Měl podíl na založení první univerzity v Pensylvánii (1742) a první městské nemocnice na území USA.

Franklinův bleskosvod

Benjamin Franklin vynálezce

Do éry Thomase Edisona byl Bejnamin Franklin nejvýznamnějším americkým vynálezcem. Vynalezl mj. bifokální brýle a  bleskosvod . Odmítal zisk ze svých vynálezů a dával přednost jejich volnému užívání pro blaho všech.

Gustav Robert Kirchhoff se narodil 12. března 1824 v Königsbergu (Prusko, nyní Kaliningrad v Rusku). Jeho profesorem byl K. F. Gauss . Od roku 1854 byl Kirchhoff profesorem fyziky na univerzitě v Heidelbegu. Roku 1847 Kirchhoff rozřešil problém rozvětvení proudu podle zákona nesoucí jeho jméno. Gustav Robert Kirchhoff v roce 1859 dokázal zákon o vztahu mezi emisí a absorbcí světla. Spolu s Bunsenem rozvinuli metodu spektrální analýzy. Touto metodou je možné určit složení hvězd. V letech 1860-61 pomocí spektrální analýzy objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium) [ Kirchhoff, Gustav Robert ]. Gustav Robert Kirchhoff zemřel 17. října 1887 v Berlíně.

Kirchhoff dále definoval pojem černého tělesa a ukázal principiální význam úlohy určit jeho spektrum. Při studiu tepelného záření Kirchhoff zjistil, že v každé dutině obklopené stejně teplými tělesy vznikne univerzální záření (záření černého tělesa) závislé jen na teplotě stěn, ne však na jejich druhu, a že na toto dutinové záření lze vztáhnout intenzitu vyzařování jakéhokoliv tělesa, jsou-li známy jeho absorpce a index lomu.

Roku 1874 vydává Kirchhoff Přednášky o mechanice . Dílo začíná větou: Mechanika je věda o pohybu, úkolem této vědy je popsat pohyby, k nimž dochází v přírodě, úplně a co nejjednodušším způsobem.

Roku 1875 se stal Kirchhoff členem Královské společnosti.

První Kirchhoffův zákon:
Algebraický součet proudů v libovolném uzlu elektrického obvodu se rovná nule.

Druhý Kirchhoffův zákon:
V libovolném uzavřeném obvodu, který je částí elektrické sítě, se algebraický součet elektromotorických napětí U_e zdrojů rovná algebraickému součtu ohmických napětí na jednotlivých rezistorech.

Dánský fyzik, chemik, filozof Hans Christian Oersted se narodil 14. srpna 1777 v rodině lékárníka v obci Rudköbing na ostrově Langeland v Dánsku. Studoval na univerzitě v Kodani. Ve 22 letech (1799) získal doktorát. Od roku 1806 profesor fyziky a chemie na univerzitě v Kodani. Od roku 1815 do své smrti působil Oersted jako tajemník Královské dánské akademie věd. V roce 1813 po návratu z cest po Evropě se Oersted oženil s Birgitte Ballum. Měli spolu 5 dcer a 3 syny. Hans Christian Oersted zemřel 9. března 1851 v Kodani jako vážený občan.

Hans Christian Oersted položil základy systematického studia elektromagnetizmu.

V roce 1819 (některé prameny uvádí 1820) Oersted přišel na to, že elektrický výboj může vychýlit magnetickou jehlu. Objevil pak také vychylování magnetky elektrickým proudem a příslušné silové působení magnetu na pohyblivou proudovou smyčku. Pochopil dosah toho, co objevil, a dal tak impuls mnoha následovníkům (mj.  Ampére ).

Oerstedův experiment

Magnetka, která je umístěna u vodiče, se vlivem elektrického proudu vychýlí. Tato výchylka je tím větší, čím větší je elektrický proud. Velikost výchylky taky závisí na vzdálenosti magnetky od vodiče.

V roce 1825 Oersted izoloval hliník.

Německý fyzik Georg Simon Ohm se narodil 16. března 1787 v rodině zámečnického mistra v Erlangenu v Německu (nedaleko Norimberku). Brzy mu zemřela matka. Jeho otec se o něj příkladně staral a dokonce se učil matematiku a fyziku, aby synovi pomohl při studiích. Georg Simon Ohm začal v roce 1805 studovat matematiku, fyziku a filozofii na univerzitě v Erlangenu. Kvůli nedostatku peněz studia po roce přerušil a začal ve Švýcarsku učit matematiku. V roce 1811 se Ohm na univerzitu vrátil a v roce 1813 studia ukončil. Ve svém životě trpěl Ohm nedostatkem finančních prostředků - jak při studiích, tak i při své činnosti jako středoškolského profesora. Podmínky pro vědeckou práci neměl ideální. Od roku 1817 působil Ohm na gymnáziu v Kolíně nad Rýnem. Zde učinil Ohm své největší objevy. Škola byla na tehdejší dobu poměrně dobře vybavená. Ohm se zaměřil na oblast fyziky. Ohm byl ovlivněn objevem magnetických účinků elektrického proudu, který učinil Dán Hans Christian Oersted . V roce 1826 zveřejnil Ohm své poznatky v časopise Journal für Chemie und Physik . Georg Simon Ohm zemřel 7. července 1854 v Mnichově ve věku 67 let.

Ohmův zákon popisuje vztah mezi elektrickým napětím, odporem a proudem pro ustálený stejnosměrný proud:

U = R . I

Ohmův zákon zůstal mnoho let nepochopen a kritizován. Jednou z překážek byla také neexistence absolutní soustavy elektrických veličin. Dokonce ještě v roce 1876 zřídila British Association komisi pro ověření platnosti vztahu, který je dnes znám jako Ohmův zákon . V letech 1833 - 1849 působil Ohm jako profesor fyziky na polytechnice v Norimberku, kde byl od roku 1839 rektorem. Prvního významného ocenění se mu dostalo až v roce 1841 - Ohm obdržel vyznamenání od Londýnské Královské společnosti - Copleyovu medaili. V roce 1842 byl Georg Simon Ohm zvolen za člena Královské společnosti. V roce 1849 byl Ohm povolán na mnichovskou univerzitu a tím se mu splnilo jeho velké přání. Georg Simon Ohm zde působil nejprve jako mimořádný profesor a od roku 1852 jako profesor řádný.

Italský fyzik Alessandro Volta se narodil 19. února 1745 ve městě Como. V době největší tvůrčí aktivity Volta pracoval jako profesor na univerzitě v Pavii. Poměrně brzy (po 55 roce svého života, kdy objevil tzv. Voltův sloup) se Alessandro Volta přestal věnovat vědecké činnosti. Funkci profesora Volta zastával jen na přímý příkaz svého příznivce, císaře Napoleona. Alessandro Volta zemřel 5. března 1827 ve věku 82 let ve svém rodném městě Como.

Galvanický článek, Voltův sloup

V roce 1799 sestrojil Alessandro Volta první zdroj elektrického proudu. Volta jej nazval na počest svého krajana jako galvanický článek - Luigi Galvani byl italský lékař, který pozoroval účinky elektrického proudu na žabí stehna.

Později sestavil Volta baterii sériově zapojených článků - Voltův sloup.